Umělý kámen má mnoho výhod. Oproti skutečnému kameni jde o mnohem lehčí materiál, což se obzvláště hodí, pokud máte v úmyslu s výrobkem z umělého kamene občas manipulovat. Přitom je natolik odolný, aby vytrval nepřízni běžných přírodních živlů – nebude mu vadit déšť, sníh, prudké větry, ani rozpálené slunce.
Z umělého kamene se zároveň vyrábí nádoby a květináče různých tvarů a velikostí. Kamenná dekorace (a to i v případě, že jde o kámen umělý) je však finančně nákladná. Přitom je jeho výroba tak snadná, že to zvládnete i v domácích podmínkách, z dostupných a levných surovin. S trochou snahy bude váš domácí dekorační umělý kámen k nerozeznání od pravého. Postačí si vyrobit takzvanou hypertufu.
Co je hypertufa
Obsah článku
Hypertufa má původ v Anglii, kde se již desetiletí používá k výrobě zahradních dekorací. Jde o směs cementu, perlitu a rašeliny. Smícháním těchto složek vznikne hmota, z níž dokážete vyrobit jakýkoli tvar, který budete chtít. A pokud vás práce s hypertufou bude bavit, nic vám nebrání zkusit z ní vymodelovat třeba i originální sochu. V průběhu doby navíc dochází k mírnému zvětrávání, díky kterému se vizuálně skutečné hornině přiblíží ještě více…
Jak namíchat směs na hypertufu
Je vícero možností, jak vyrobit hypertufu. Rozdíl tkví v použitém materiálu a poměru podílu jednotlivých složek. Jako příklad uveďme dva osvědčené způsoby:
- 1 díl cementu – 1 díl perlitu – 1 díl rašeliny
- 1 díl cementu – 1,5 dílu písku – 2 díly rašeliny
Samozřejmě nesmíme zapomenout na vodu.
Díky rašelině bude mít výrobek lehce pórovitou strukturu. Pokud však nelpíte na přímé reprodukci zvětralé horniny, můžete ji nahradit klasickou hlínou nebo jehličím. V tuto chvíli záleží na tom, zda a jak moc se vám chce experimentovat.
Do kbelíku dejte rašelinu s perlitem/pískem a promíchejte. Pak přidejte cement, opět promíchejte. Při práci s cementem si pro vlastní ochranu můžete nasadit rukavice – cement může poleptat kůži. Následně po troškách přidávejte vodu a přitom míchejte. Hmota, která vám vznikne, by měla být vlhká a držet pohromadě, nesmí se drolit. Její konzistenci bychom mohli připodobnit k tvarohu. Pokud jste s konzistencí spokojeni, nechte ji deset minut odstát.
Do směsi můžete přidat i malé kamínky nebo barvivo, a vyrobit si tak zcela originální povrchovou strukturu. Drobný štěrk bude mít i jinou, než estetickou hodnotu, protože konečný výrobek celkově zpevní.
Forma na výrobu umělého kamene
V dalším kroku přichází na řadu výroba samotného kamene. Pakliže chcete vyrobit nějakou nádobu, stačí natlačit směs do formy, nechat zaschnout, a poté opatrně vyklopit. Jako formu lze použít nějaký kbelík, lavor, plastový box apod. Aby se výtvor bez potíží vyklopil z formy, obalte nejdříve formu igelitem.
Pokud se chystáte na výrobu kamenů malé velikosti, řekněme do velikosti pěsti, zcela postačí je vyhníst rukama. Při tvorbě větších kamenů však bude zapotřebí víc než to. U velkých výrobků se používá vnitřní opora. Jde o materiál, který v kameni již zůstane po celou dobu jeho existence. Volba materiálu je závislá na vašich možnostech a samotném druhu vyráběného produktu.
Na toto jádro vám bohatě postačí papír a pletivo. Jednoduše papírem pokryjete jemné pletivo, vymodelujete do požadovaného tvaru a na něj nabalíte hypertufu. Použít můžete i polystyren, slámu a mnoho dalšího materiálu.
Kámen nechte schnout alespoň 24 hodin. Potom můžete povrch kamene upravit kartáčem. Můžete ho jak vyhladit, tak zdrsnit. Následně ho opět nechte schnout, a to alespoň týden. Pro zvýšení tvrdosti během této fáze můžete svůj výtvor každý den rosit vodou.
A nakonec se nabízí ještě jedna možnost – vykopejte v zemi díru požadovaného tvaru a velikosti, vyložte ji igelitem a nalijte do ní hypertufu. V tomto případě počítejte, že doba schnutí se může až zdvojnásobit.